Obec Smidary
ObecSmidary
Mapa webu

Historické prameny

erb

  1. Privilegia
  2. Katastrofy
  3. Feudální sídla              
  4. Tvrz
  5. Radnice a městské stavby
  6. Kostely
  7. Komunikace
  8. Různé
  9. Urbanistický vývoj
  10. Aglomerace

1. Privilegia

1562 Ferdinand I. na žádost Sabiny Zilvárové z Vřesovic povýšil ves na městečko a dal mu znak. 1633 Albrecht z Valdštejna potvrdil Smidarům staré výsady a  přidal nový výroční trh na dobu, kdy okolní města trhy nepořádala. 1653 Rudolf Colloredo z Wallsee potvrdil privilegia. 1707 Marie Antonie Montecuccoli, rozená Colloredová, potvrdila privilegia. 1739 Kamil Colloredo z Wallsee potvrdil privilegia a upravil robotní povinnosti. Do 1765 hrdelní soud III.tř.

 

2. Katastrofy

Požáry: 1620 (vypálení žoldnéřským oddílem), 1749,1752,1825,1874 (Hradčany).

3. Feudální sídla

Ves původně patřila pražské kapitule, od níž ji koupil své neteři,choti Beneše z Vartemberka, její strýc – kapitulní děkan, 1360-81 Henslin z Turgova, 1388 Markvart z Vartemberka,1413-1426 Jan Ohništko z Ohnišťan ( ve spolku s Mikšem z Úlibic), 1427 poručníci jeho dcery Anežky Kuneš z Křičova a Slavoj Boharynka z Chotělic, 1437 Jan Ohništko ml., od 1456  Sezima z Doupova, 1460 Bořek či Boček (zeman neznáméhorodu), potom p.Nový Bydžov,1496-1544 Hašek Zvířetický z Vartemberka, od 1544 jeho syn Zdislav z Vartemberka, potom do 1555 jeho manželka Lidmila z Pacova, 1555-58 opět Zdislav, 1558-78 Sabina Zilvárová z Vřesovic a na Vlčicích, 1578-1579 její manžel Kryštof Zilvár ze Silberštejna (již dříve jako spoludržitel), od 1579 syn Jan Zilvár, 1581-1604 jeho sestra Kateřina Loková z Pilníkova, 1604-1610 její sestra Betrix Lobkovská ze  Silberštejna, 1610 – konfiskace 1622 její strýc Jan Zilvár z Pilníkova a  na Žirči, 1622-29 Marie Magdalena Trčková z Lípy, 1629-1634 Albrecht z Valdštejna (přikoupil p.Skřivany, Starý Bydžov, Sloupno), 1634-48 Jan Gordon, 1648-51 jeho sestry, 1651-1810 Colloredové: 1651 Rudolf, potom jeho synovec Ludvík, potom Kamil, pak František de Paula, do 1810 jen Nepomucký Maria, 1810-13 Karel z Rey, 1813-34 Colloredové, od 1895  Čížkové ze Smidajchu, 1924 pozenková reforma.

VÁLKY LVA SEVERU - v knize je pojednáno o reáliích třicetileté války mj. souvisejících s naší obcí - značný prostor je věnován Albrechtovi z Valdštejna jako frýdlanskému vévodovi (zároveň vlastníkovi rozsáhlého územního celku, jehož byly Smidary součástí) i jeho roli v boji proti švédskému králi jménem Gustav II. Adolf, jehož mocenské záměry ovlivnily dění ve střední Evropě na mnoho let.

Obal knihy (86.32 kB)

Recenze knihy (907.71 kB)

4. Tvrz

( na místě vnějšího zámku, při Cidlině, východně od kostela) – je snad doložena spolu se dvorem roku 1413. Jan Ohništko byl zprvu přívržencem husitů, později se však stal jejich odpůrcem, a proto Žižkovo vojsko roku 1424 Smidary vypálilo. Tvrz zřejmě zanikla, neboť v roce 1427 se uvádí jen dvůr. Znovu je o tvrzi zmínka až roku 1544. Po roce 1558, kdy Smidary koupila Sabina Zilvárová z Vřesovic, byla tvrz nově vystavěna. V roce 1581 se popisuje tvrz, která je v „v svém obzvláštním zavření v místě veselém na díle od kamene a něco ode dřeva dobře vystavena“, ve tvrzi bylo nemálo podzemních sklepů pro vína a další zboží a rovněž pokojů a komor. Za třicetileté války Smidary přestaly být sídlem vrchnosti a pobývali zde jen vrchnostenští úředníci. Stará tvrz s velkými sklepy, jinak ale vesměs dřevěná, byla v letech 1810-13 nákladem Karla z Rey nahrazena prostým zděným zámkem. V utilitární empírové podobě byl zámek obnoven po požáru z roku 1825  nákladem Roziny Colloredové, rozené Hartmanové z Klarštejna a jejího bratra Prokopa Jana Hartmana z Klarštejna. V roce 1927 byl zámek necitlivě adaptován na školu, zadní hospodářská budova byla zbořena a zrušený hospodářský dvůr byl vyjma severní budovy zbořen a na jeho místě vyrostla vilková čtvrť. V roce 1990 byly vybudovány velmi rušivé přístavby zámku. Jihovýchodně od zámku stojí starý vodní mlýn Podhrad.

 

5. Radnice a městské stavby

Radnice (uprostřed západní strany hlavní ulice) –empírová, z roku 1826, z doby obnovy městečka po požáru z roku 1825, později byla upravována. Sokolovna - postavena v letech 1936-37 (projekt František Zejdl, realizace firma Byška a firma Curych z NovéhoBydžova).

 

6. Kostely

Ve 2. polovině 14. století děkanát Nový Bydžov, arcijáhenství Hradec Králové, fara je doložena roku 1332. Roku 1622 byl dosazen první katolický farář, od roku 1642 byla fara neobsazena a roku 1650 patřilo celé Emisarsko k panstvím s největším počtem nekatolíků (ještě v roce 1675 jich bylo 54). Roku 1713 farní kostel sv.Stanislava mučedníka, škola.

Kostel sv. Stanislava ( původní patrocinium není známo, od třicetileté války byl zasvěcen sv. Stanislavu, hlavnímu polskému světci, neboť zde v té době kvůli nedostatku českých katolických kněží působili polští duchovní) – starý dřevěný kostel s dřevěnou zvonicí, nepochybně několikrát přestavovaný, vyhořel roku 1749 a byl nahrazen arokní novostavbou s věží. Nový, poměrně velký kostel se západní věží byl budován ve dvou etapách, neboť již roku 1752 znovu vyhořel. Dokončen byl roku 1769. Celkem prostý kostel je blízký tvorbě Františka Kerbera, zvláště v interiéru, jako polír je zde však uváděn knížecí černínský stavitel Jiří Jirsák z Dymokur a tesař J. Kubálek ze Svídnice u  Dymokur.Stěny uvnitř jsou členěny mohutnými polopilíři se sdruženými pilastry, presbytář je sklenut plackou, triumfální oblouk je půlkruhový. V lodi jsou dvě pole valené klenby s výsečemi do pasů, v západní části lodi stojí konvexně prohnutá kruchta na dvou sloupech. Na klenbě presbytáře je freska Nejsvětější Trojice, hlavní oltář a čtyři boční oltáře mají malovanou iluzivní architekturu z doby kolem roku 1770, vše asi od Václava Kramolína. Věž kostela, kterou původně završovala barokní cibule s lucernou,byla v 19. století novorenesanční přestavěna a  ukončena vysokou stanovou střechou. Věž byla v 70. letech 20. století opravena.
Fara – pozdně barokní jednopatrová obdélná budova z roku 1795, postavená dle plánů arch. Zobla z Prahy. Později byla upravena. Před farou stojí socha sv. Jana Nepomuského z roku 1750 od J.Fejla, která původně stávala v Kostelní ulici.
Mariánský sloup ( uprostřed horního náměstí) - původně barokní z roku 1718. Roku 1863 byl přeložen (původně stál na začátku hlavní ulice ke kostelu) a doplněn nižšími sloupy se sochami sv. Josefa, Anny, Václava a Ignáce z Loyoly. V roce 1922 byl sloup poškozen vichřicí, mariánská socha se rozbila a obec usilovala o likvidaci nebo přemístění sloupu. V roce 1926 byl sloup opraven a doplněn novou hlavicí výrazně rustikální sochou Panny Marie od nejmenovaného místního sochaře. V letech 1993 a 1995 byl sloup restaurován a doplněn. Další rekonstrukce se sloup dočkal v roce 2021 a 2023.

7. Komunikace

Železnice: 1870 Velký Osek – Chlumec nad Cidlinou – Nový Bydžov – Smidary – Ostroměř. 1881-1976 (Smidary – Vysoké Veselí).

8. Různé

V 1. polovině 18. století byly Smidary nevelkým vrchnostenským střediskem se dvěma panskými mlýny, dvorem. Vinopalnou, koželužnou a  hliništěm. V roce 1836 vybudoval M.Wagner malý cukrovar, který byl v roce 1846 zrušen. Asi v roce 1900 byl zrušen pivovar. V roce 1907 byla založena textilní továrna. V roce 1920 vznikla přádelna firmy Bruna z Plavů, od roku 1958 je součástí podniku Tiba Dvůr Králové na Labem.

20. léta: strojní tkalcovna, výroba krému na boty, 2 mlýny, pila, cihelna, záložna, stavební družstvo
80. léta: středisko osídlení místního významu – průmysl textilní (výroba bavlněných vláken), konfekční (výroba ložního prádla), místní průmysl, jednotné zemědělské družstvo, obvodní zdravotní středisko.

 
9. Urbanistický vývoj

 

10. Aglomerace

Smidary, (Meziříčí), Medříč – 0,5 km SV od Smidar, na levé straně nivy Cidliny, zaniklá středověká ves. (Tvrz) pocházela jistě ze 14.  století (1371 Domorad z Meziříčí), prvně je i se dvorem zmíněna roku 1488, kdy ji od Kuneše Herynka z Meziříčí získal Jiří Vlaštěk z Voděrad. Před rokem 1496 byla s pustou vsí přikoupena ke Smidarům. Po roce 1544  byla ves i tvrz trvale pustá. Tvrz zanikla jednak v důsledku připojení ke smidarskému statku, jednak zřejm i vlivem povodní, které způsobily opuštění vsi. Dodnes se zachoval jen mlýn, který nese zkomolené jméno Medříč.

 

Obec Smidary

Živé obce

Svoz odpadu

Leden 2025
Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8
9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22
23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2
Kalendář svozu odpadu

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů

Hlášení závad

Hlášení závad

Odstávky ČEZ

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Části obce